Ahoj Iane,

vím, že to jsou pouze Otázky&Odpovědi, ale musím Ti říct, že moji tři synové – věk 10, 14 a 19 – zdědili z minulosti hudební vkus. Během posledních několika let jsme byli na 4 párplovských koncertech tady v Dánsku + Judas Priest a Iron Maiden a líbilo se jim to a taky mně. I když byli Priest trochu „staří“ a Maiden nehráli dost starých skladeb. Koncem sedmdesátých a počátkem osmdesátých let jsem chodil na všechny rockové koncerty v Kodani a jsem jako otec šťastný, že mí synové mají stejný hudební vkus. Teď k otázkám, mám jednu novou a jednu, jež je více než 30 let stará. Připraven?

1) Po nedávné smrti mého otce jsem v jeho domě procházel starými věcmi a našel časopis „Kerrang“ z roku 1982 s fotkou Tvé sestry Pauline, oblečené v černé kůži, s jejím přítelem Paulem Deanem, a v textu bylo, že hledají lidi do kapely. Co se s ní vůbec stalo?

2) Toto je stará otázka a pravděpodobně jsi ji slyšel mnohokrát. Je o Blackmoreovi. Matně si vzpomínám, že jsem četl v jednom časopise před mnoha lety, že důvod, proč se nemáte (nebo neměli) rádi, byl ten, že jeden z vás měl něco s ženou/přítelkyní druhého. Prosím, vyjasni tuto 30 let starou myšlenku v mé hlavě. Nakonec bych chtěl říct, že DP – na rozdíl od některých jiných kapel z té doby – jsou pořád plni síly a energie. Jen tak dál. Minulý rok jsem byl na Stones tady v Dánsku. Není to má hudba, ale byl to zážitek a třebaže člověk může diskutovat o tom, zda Keith Richards umí hrát a Mick Jagger zpívat, musím uznat pravdu těchto slov: Největší show na zemi. A takové věci jsou pro obyčejné publikum důležité. Těším na příští příjezd DP do Dánska.

Keep on rocking,

Gert, Dánsko

Zdravím Gerte,

jenom Otázky&Odpovědi? Pouze Otázky&Odpovědi?????¹

Má sestra Pauline je teď učitelkou v Londýně, myslím, že mohla skutečně uspět, se skvělým hlasem, vzhledem a osobností. Natočila jednu desku, ale to bylo vše. Je však velice spokojená a skvělá učitelka.

Ritchieho vkus ohledně žen se mi líbí; jsou všechny rozkošné. Ale ne, s žádnou jsem nic neměl – zatím!

Nazdar, ig

¹ Poslouchej Gerte, já mám také výhrady k tomuto velkopanskému postoji k Otázkám&Odpovědím. Ian má v této věci pravdu; ok, tak je absolutně VEDLE, když dojde na výpočet startovních bodů milénia, ale na druhé straně, nejsme všichni dokonalí…Steve/redaktor

Od: Manolis Kroussaniotakis

Ahoj Iane,

Nedávno jsem vyhrabal Rakintzisovo LP, na kterém zpíváš tři písničky, jedna je duet s Michalisem. Mám spoustu otázek, máš-li náladu na některou z nich odpovědět.

1. Jak ses dostal k práci s ním? Ačkoliv se zdá jako skutečně sympatický, obyčejný chlap, mě hlavně zaujal tím, že s bratrancem mé ženy jsou jako kdyby si z oka vypadli, a ovšem, viděl jsem, že jsi hostoval na jeho desce…Jeho hudební styl není dle mého vkusu – reprezentoval Řecko v písničkové soutěži Eurovize…ale jeho skládání/hraní v těch třech skladbách ukazují jeho mnohem zajímavější stránku, pro mě.

2. I když po hudební stránce to není na úrovni, se kterou jsi spojován, většinou ty písničky skutečně fungují, obzvláště „I think I know“. Neuvažoval jsi o tom, že bys některou z nich znovu nahrál? Podílel ses na skládání? Ian Gillan s buzuki, dokonce popové/rozhlasové-ok písničky – kdo by tomu věřil? A jak dobře vyšly!

3. Mimo těchto skladeb napsaných pro Tebe, také hodnotím jako jedno z Tvých nejlepších přispění „Walk On“, kterou napsal někdo mimo DP, ale je velice součástí rodiny/ducha DP, jak jsi uvedl dříve. Tyto skladby, ukázat více bluesového, melodického rocku, spíše než hard rock, a myslím, že bys mohl na tom postavit…Co takhle další sólová deska v tomto duchu? Budou další alba IG, ne?

4. Vana Barba??? My, co jsme z Řecka, víme dobře, kdo to je! Potkal ses s ní?

Zdravím,

Manolis Kroussaniotakis

Zdravím Manolisi,

nedokážu si vzpomenout, jak k tomu došlo, ale jsem rád, že se to uskutečnilo. Musím přiznat, že hlavní skladba – Getaway – byla výzva, když jsem ji slyšel. Co mám udělat, aby fungovala? Potom se objevil odnikud ten ječák na konci mé první sloky a všem se nám ulevilo. A kdo by si pomyslel, že bluesová harmonika bude tak dobře fungovat s těmi stupnicemi, hodně mě to překvapilo jako všechny. Máš pravdu, Michalis je sympatický chlapík, a není v tom nic špatného. Jeho styl je lehký a popový, ale má citovou a myšlenkovou hloubku, která je oceňována jeho fanoušky. Musím říct, že když jsem s ním dělal šňůru, fanoušci byli zmateni, když jsem nastoupil dělat svůj blok, ale neměli tušení, kdo jsem, ale absolutně ho zbožňovali. Má rád však svůj Rock´n´Roll a ten projekt byl velkou radostí pro nás oba.

Ne, nemyslím, že znovu natočím některou z těch skladeb; jsou tím, čím jsou. A neúčastnil jsem se skládání; jenom jsem si pohrál s některými slovy, aby mi lépe sedla.

Ano, budou další sólové desky, když se mi je podaří napasovat někam kolem mé priority, kterou je ovšem Deep Purple. Ve skutečnosti jsem měl minulý týden A&R schůzku, abychom vyhodnotili dvaatřicet skladeb, jež mám v různých fázích dokončení.

Zaměření? Nu, to stojí za zamyšlení. Zcela určitě možnost.

Ach, Vana…ano, ovšem že jsem se s ní potkal. Točili jsem nějaké video v různých exotických lokacích. V jedné scéně jsme stáli na skalnatém svahu s oceánem v pozadí, vzpomínám-li si správně. Byl tam Michalis a byl jsem ta já, a v tenoučkých černých šatech, které vlály ve větru a těsně přiléhaly k její postavě – a jak víš, ona má nějakou postavu – tam byla Vana. Byl to dlouhý záběr; kamery a štáb byl mimo na silnici, spolu s hejnem přátel, včetně mé ženy Bron.

Michalis a já jsme si vyměnili významné pohledy. Naznačil, že by ji rád poznal lépe starozákonně, ale příliš se ostýchal, aby se zeptal. Žádný problém, ´Hej Vano, Michalis by tě rád lépe poznal, vlastně bych tě taky rád lépe poznal; co takhle kdybychom se společně vrátili do hotelu a trochu se pobavili?´ Křičel jsem do větru koutkem úst, aby to nezachytila kamera.

Otočila se a smyslně se usmívala. ´Ale to by bylo skvělé´ zavrněla, ´pojďme na to. Mám však jednu podmínku – musíš vzít svou ženu, skutečně se mi líbí.´

Toto se řadí vedle klasické odpovědi Sandry Ashtonové (viz Anecdotage 43) k dokonalým studeným sprchám. Byla to zajímavá holka.

Nazdar, ig

Od: Dan Ceska

Drahý Iane,

opravdu se mi líbí Tvá webová stránka, Tvůj smysl pro humor mě vždy rozesměje. Mám rád Tvé dílo se všemi těmi různými kapelami, ve kterých jsi byl a byl jsem na Tobě ve Philadelphia Spectrum v rámci Sabbath turné Born Again a koncertu Perfect Strangers.

Obě vystoupení byla vynikající. Vzpomínám si, že jsi na začátku koncertu Born Again zakopl o mikrofonový kabel těmi velkými červenými botami, které jsi měl na sobě, a ze smíchem ses postavil. Možná ses snažil podívat se do textů na podlaze. Strašně se mi to líbilo!

Mám problémy se zapamatováním textu a musím taky používat taháky, dokonce u svých vlastních věcí.

Má hlavní otázka je o písni, kterou mám na ohebném zeleném kousku plastu, který se jmenuje Purple Sky. Myslím, že vyšel s nějakým časopisem, pravděpodobně Kettwangerem…bylo to natočené se stejnými hochy z Future Shock? Bylo to někde jinde k dostání? Nemám vlastně něco speciálního ve smyslu rarity?

Vím, že je to pro mě speciální, protože se mi ten refrén týdny velice často bez konce honí hlavou…“Purple Sky, Get Me High“. Vynikající melodie. Děkuji velice, kolega muzikant a milovník hudby.

Dan Ceska

Zdravím Dane,

děkuji za vlídná slova, jsem se rád, že se ti to líbilo; my se teď v Anglii moc čemu smát nemáme – s výjimkou možná toho starého rošťáka Petera Haina.

Co se týče Purple Sky, myslím, že máš strašně rarirtní věc. Ta flexiplastová deska byla skutečně vydána s výtiskem Kettwangu! Moc toho asi ve starostlivých rukou už nebude, takže hodnota by měla být vyšší než jenom nějaká.

Teď mám pro Tebe nějakou dobrou zprávu. Nahrávka Purple Sky má být zahrnuta do brzkého vydání množství starého katalogu; s láskou re-masterovaného a přebaleného díky Edsel Records. Objeví se na CD Magic, na kterém jsou bonusy:

Breaking Chains
Purple Sky
Fiji
Helter Skelter*
Smokestack Lightning*
South Africa*
John*
South Africa [rozšířená 12" verze]*

Nedokážu si vzpomenout, co znamenají ty hvězdičky, ale můžeš si počíst o to všem na Carambě.

Takže možná to, že tato nová vydání, mají být v dubnu, zvýší zájem o některý neznámější materiál v mém katalogu a přitáhnou pozornost k Purple Sky. Ty však máš floppy a to je rarita. Kéž bych jeden měl.

Nazdar, ig

Od: Chris Sigman

Ahoj Iane!

dovol mi nejprve, abych řekl, že jsem velkým fandou Tvé masy práce, a „Gillan‘s Inn“ neopustil můj CD přehrávač ode dne, kdy jsem si ho koupil!

Dokonce jsem dal svému synovi jméno Ian!

Měl jsem tu výsadu vidět Tvé vystoupení minulý srpen v New Hampshire (ve středu před pódiem) a zcela upřímně, bylo to jedno z nejlepších vystoupení, která jsem kdy viděl. Dokonce moje žena, jež nebyla na jednom z Tvých koncertů, byla unesena. (Utekl ji však Trashed!)

K mé otázce.

Měl jsem velké štěstí, že jsem měl možnost zastihnout většinu mých oblíbených kapel živě (Deep Purple jsem viděl už 22krát) a na základě mám „cit“ k tomu, kdy umělec prostě markýruje. Na Tvých vystoupeních a obzvláště v Hampton Beach (NH), jsi vydával takové vibrace, že jsi byl stejně vzrušený, že tam jsi, jako jsem byl já. Má otázka zní:

„Jak, po všech těch letech, dokážeš mít takovou vášeň pro to, co děláš, když tolik jiných ztratilo ten radostný pocit?“

Nakonec bych Ti chtěl prostě poděkovat. Poskytl jsi doprovodnou hudbu k sakra skoro 30 letům mého života, a neměnil bych to!

Nazdar!

Chris Sigman
Fall River, Massachusetts

Zdravím Chrisi,

no, to mně uneslo. Vždy jsem věřil, že publikum je šestým členem kapely. A slyšet, že dostáváš tolik uspokojení na stejné úrovni jako my, je velmi úžasné. Mimoto, je mi ctí, že se malý Ian jmenuje po mně. Děkuji Ti.

Možná Tě bude zajímat, že – někde ve vánici gilanovského materiálu, který vyjde v příštích několika měsících – je koncertní edice Gillan‘s Inn, spolu s její doprovodnou knihou Smoke This! Moje nahrávací společnost – immergent – zahrnula jistou báječnou stopáž našeho amerického turné. Takže možná si budeš moci znovu prožít Tvůj newhampshirský zážitek doma.

Co se týče Tvé otázky – už jsem na ni možná odpovídal – dovedeš si představit pracovat v takovém kreativním prostředí s neuvěřitelnými hudebníky a doprovodným managementem, přičemž nesmím zapomenout na rodinu a přátele?

Vášeň není osamělá činnost.

Nazdar, ig

Od: Doug Seely

Vždy jsem si cenil velkého hudebního talentu. Tvoje schopnost psát texty je dle mého názoru strašně nedoceněna hudebním světem. Hodně gratuluji ke Tvým četným úspěchům!

Toto je méně důležitá otázka, ale když si pomyslím, jak velkou je skladba Smoke on the Water celosvětově tolik let, vždycky jsem měl zájem se dovědět odpověď na ni. Spojil se ten skutečný „pitomec se světlicí“ někdy s Tebou, nebo potkal jsi ho?

Vědět, že je člověk zvěčněn v rockové skladbě č. 1 všech dob, by mě zcela určitě vedlo k přemýšlení, zda někomu řeknu, že jsem to byl já, nebo bych byl zticha?

Nazdar tvé práci, díky za skvělou hudbu.

Doug

&

Nazdar Dougu,

milá slova, hodně si jich vážím, děkuji Ti.

Ha! To je výborná otázka.

Toho chlapa jsem nikdy nepotkal – oficiálně – a on mi kupodivu nikdy nenapsal, ale světlici vystřelil hned za mnou v uličce. Zahlédl jsem jeho záda, když utíkal ven. Někdo říkal, že nasedl do rolls royce a rychle odjel. Nejsem si jist, zda člověk tomu může přikládat nějakou věrohodnost, jelikož v Montreux je hodně krásných aut, stejně dobře to mohlo být ferrari.

Hovořilo se však o nějakém bohatém řeckém chlápkovi, jenž se předtím chvástal, že uspořádá ´happening´. To bývala spektakulární, napůl spontánní akce v jazyku té doby.

Jsou to však všechno drby a klepy a myslím, že pachatel unikal, dokud jsem nedostal Tvůj dopis, který otevřel konzervu plnou červů, co říkáš?

To mě přivádí k zajímavé otázce: nikdy jsi nebyl chycen, tak proč se přiznávat teď? Umím si představit, že s takovým tvrzením bude spojen prvek slávy, ale stojí to za tu potíž? Když tak přemýšlím, myslím, že bys do toho mohl jít. Nikdy nevíš, možná nějaký řecký chlapík přijde s opačným tvrzením. Potom se pobavíme.

Poslední otázka, Dougu – kolik Ti je let?

Nazdar, ig

Od: Alona

Drahý pane Gillane,

Jsem velkou fanynkou Deep Purple jakož i Vašeho jedinečného hlasového talentu. Určitě to slyšíte často od svých fanoušků, takže myslím, že bych měla jít přímo k věci, jelikož to bude více oceněno a já budu velice zavázána, když budou tyto otázky zodpovězeny.

Jedna má otázka, která mně skutečně velice zajímá, se týká dnešní hudby, které nerozumím, jelikož jsem sama hudebnicí.

Jaký je Váš osobní názor na dnešní hudbu? Nemyslíte si, že média pomalu likvidují pravý význam rock´n´rollu? Jakož i nechybí Vám staré dobré časy (60., 70. léta)?

S úctou,
Alona (14 let)

Zdravím Alono,

děkuji Ti dopis a dobrou otázku. Vzpomínám si na své rané muzikantské roky; o úspěchu se nepřemýšlelo tak, jak se o něm mluví dnes.

Dnes jsem dělal jedno interview. Nasmáli jsme se a vyměnili si pár historek. Ten novinář poznamenal, že všichni mladí hudebníci, se kterými mluvil, mají postoj, ale málo ke sdělení. Řekl jsem mu, že jsem si jistý, že jsem měl taky postoj a málo toho ke sdělení, když jsem byl kluk, protože nic moc se toho nepřihodilo a v tomto věku je člověk nesmrtelný, takže to je pochopitelné. Tohle je však imidžová stránka věci; kdybych neměl v té době zvládnutou nějakou opravdovou hudbu, potom bych taky možná byl sveden vyhlídkou slávy. Naštěstí, hudební průmysl nebyl tak nenasytný jako dnes a já jsem šel za svým snem relativně nedotčen touhou být celebritou.

Je velice těžké pro mladé muzikanty/kapely rozvíjet svůj talent pod pronikavým pohledem veřejného zkoumání. Mimoto, žijeme ve světě dne jsi tady, zítra tu nejsi.

Ve skutečnosti, nabídka talentů je dnes mnohem větší, ale bohužel ohnisko je velice krátkodobé. Je zde množství velkého talentu, ze kterého většina zemře ve výhonku. Není to jejich chyba; je to klimatem, ve kterém žijeme.

Je to úplně stejné v jiných oblastech; anglický sport obzvláště je dobrým příkladem. Kolik mladých světobijců nakonec bije jenom do svého vlastního bubnu?

Je to škoda, že?

Mnoho štěstí v Tvé hudbě.

Nazdar, ig

Od: Marcos Miacci

Ahoj Iane,

jmenuji se Marcos z Brazílie, Tvůj velký fanoušek…

Začal jsem navštěvovat Tvůj web, zrovna nedávno…a neviděl jsem žádnou otázku typu „Co říkáš na tyto zpěváky?“.

Chci říct, chtěl bych se Tě zeptat, co si myslíš o těchto konkrétních zpěvácích dole…(Toto není „hodnotící otázka“, jde jenom, co si myslíš o těch lidech dole…)

1) Freddie Mercury
2) Bruce Dickinson
3) Ronnie James Dio
4) Rob Halford
5) Joe Elliot
6) Arthur Brown
7) Meat Loaf

Opatruj se.

Děkuji za skutečně velmi mnoho.

Marcos Miacci

Zdravím Marcosi,

díky za Tvou otázku a příležitost vyplnit mezeru, které sis všiml. Mám velkou úctu ke všem svým kolegům umělcům, ale dovol mi veselou reakci v proudu vědomí; tady je. Píšu to velice rychle:

Freddie Mercury – zatraceně skvělý. Freddie byl velký zpěvák, frontman a osobnost. Miloval jsem ho a pořád ho miluji, spolu s milióny a milióny dalších.

Bruce Dickinson – co za chlapíka, poznal jsem Bruce v jeho počátcích. Existuje jedna nebo dvě historky, které by chtěl, abych nezmiňoval, ale podívej se na něj teď. Je výborný pilot, mezinárodně uznávaný šermíř, skvělý frontman, se stylizovaným hlasem, který je perfektní pro Iron Maiden. Není to žádný Nat King Cole, ale hele, tomu chlapovi to rockuje!

Ronnie James Dio – vždy jsem k Ronniemu vzhlížel. Když jsme dělali jedno americké turné, Ronnie, Klaus Maine a já jsme vytvořili volné sdružení – s velkou úctou ke Třem tenorům, Pavarottimu, Domingovi a Carrerasovi – Tři pětky. Ronnie James Dio je velký zpěvák a dobrý kámoš. Omračující harmonie a stopáž na Gillan‘s Inn.

(Tato fotka, se svolením Bruce Paynea, se poprvé objevila na této stránce v roce 2002; ovšem, mohly být u ní jiné titulky. Vlastně bychom mohli mít redaktorskou soutěž. První osoba, jež navrhne titulek, který mám v hlavě, dostane výtisk ´Smoke This´. Není to o nejlepší titulek a jestliže to nikdo neuhodne, potom nikdo nedostane cenu. Možná budu shovívavý, bude-li to těsně vedle – Steve/redaktor)

Rob Halford – nemám pochyb o jeho pěveckých schopnostech; jenom mi připadá trochu děsivý!!! To je celý ten metal!

Joe Elliot – Joe je skvělý chlap a je ve skvělé kapele. Známe se dlouhou dobu a jeho harmonie v I'll be your Baby Tonight je úžasná. (Gillan‘s Inn)

Arthur Brown – Oheň!! Před pár lety jsem potkal Arthura ve výtahu v BBC. ´Ian Gillan´ řekl, ´Arthur Brown´ odpověděl jsem já. Krátce jsme si popovídali a on přijel na koncert v Brightonu, kde jsem se hodně objímali. Měl jsem příležitost mu říct, jak hodně mi jeho ječák dal vítr do plachet!

Meat Loaf – je skvělá interpret písní Jima Steinmana.

Nazdar, ig