Od: Neil Wakeman

Nazdar ahoj Iane,

jezdíš v černém hummerovi s poznávací značkou GILLAN?????

Jestliže ano, míjel si nás před hospodou Hollybush na Stourbridge směrem k Bromsgrove Road. Navštěvuješ Roberta Planta? Bydlí nedaleko odtud.

Měl jsem Tě rád na sabbathovském albu, trvalo to však krátce.

díky za tvou hudbu.
staré časy rockové muziky byly prima.
díky ti…..od neila.

Nazdar Neile,

díky za dotaz. Je mi líto, ale musím Tě zklamat, jelikož ne, já nejezdím v hummerovi a rovněž nemám osobní poznávací značku – možná to byl Robert Plant. Mám třicet let starý land rover a značku bys zřejmě skrze bláto nepřečetl. Mám ale nové tričko, na kterém je vepředu nápis ‚Já jsem hlavní zpěvák své kapely‘:

Jsem rád, že se Ti líbilo Born Again – mě taky!!

Mimochodem, zrovna jsem znovu nahrál ‚Trashed‘ spolu s mnoha dalšími z těch všech let na mé výroční album, nazvané Gillanův hostinec (Gillan‘s Inn).

Ahoj, ig

Od: Adam Gelston

zda píšu na Carambu nebo Ianu Gillanovi nevím ale je to adresováno Ianovi…na které fanoušky jste album bananas zaměřili při jeho psaní/nahrávání….mladé nebo staré????? nebo to bylo album - univerzální velikost pro všechny…

Adam, 15, Dublin

Nazdar Adame,

díky za Tvou otázku, je velmi zajímavá.

V první řadě, píšeš mně osobně; na Carambě máme automaticky systém, takže každá otázka poslaná de sekce Q & A (Otázky & Odpovědi) je přesměrována do mé osobní emailové adresy. Čtu každou. Některé jsou odloženy bez odpovědi, protože obsahují dotazy, jež již byly odpovězeny. Některé nejsou otázky, ale komentáře, a ostatní jsou ukládány do složky s názvem ‚Neobvyklé‘. Tato je vyhrazena pro malou minoritu, jež potřebuje velice brzy navštívit lékaře.

Vysvětloval jsem to již dříve, ale možná neuškodí to zopakovat; zbývající otázky jsou vyřizovány mnou, když mám pár chvilek času nebo když mě užene redaktor stránek.

Zpracované otázky a odpovědi posílám Steveovi Campbellovi (redaktorovi) a on je řadí pro zveřejnění; projdeš-li pozpátku archívy uvidíš, že odvádí velmi dobrou práci v kategorii ‚bilance‘. Takže někdy dopis čeká měsíce, dokud nenajde vhodnou společnost.

Nyní, když jsme tohle vyřešily, se pustím do Tvé otázky. Jako u mnoha fanoušků, Tvá otázka je založena na předpokladu a nejprve se budeme zabývat tímto jinak nedostaneš odpověď, kterou si myslím, že hledáš.

Ptáš se ‚Na které fanoušky jsme album Bananas zaměřili?‘ vzápětí nápomocně nabízíš tři odpovědi ‚Mladé, staré nebo univerzální velikost pro všechny‘.

Nu, jakkoliv se to může zdát šokující, my vůbec na fanoušky nemyslíme, když píšeme nebo nahráváme hudbu; v tom je na tom ta krása. Nápady se vynořují z kreativního vědomí skupin různorodých duší, spojených společnou nití. Tato nit nebo duch kapely/rodiny nám dává ty dvě věci, jež všichni potřebujeme: pocit sounáležitosti a pocit záměru. Kdybychom chtěli dosáhnout definovaného komerčního cíle, potom by celá ta věc vykolejila v roce 1975.

Takže, Banana byla úplně stejná jako každá jiná deska, kterou jsme my nebo já za ta léta udělali. Hudební a textové nápady jsou rozvíjeny a míšeny v procesu skládání, jež se za pětačtyřicet let moc nezměnil. Podstatou rockové kapely je důležitost všech hudebníků na rozdíl od jiných forem hudby, jež kladou důraz na hlas a výkon hudebníků hrajících podpůrnou úlohu – v zásadě pop music. Například, když jsem podepisoval svou první nahrávací smlouvu – s Episode Six u Pye Records v roce 1965 – poslali nás k jednomu vydavateli, abychom si našli písničky. Jelikož jsme byli v té době málo známí, byl nám nabídnut materiál ze ‚spodní zásuvky‘ kartotéční skříně, nacpané notami od smluvních autorů.

Roger Glover byl již rozvíjejícím se autorem, ale zjistili jsme, že je pro něj obtížné setkat se s kladným přijetím v rámci existující struktury Hudebního Byznysu (sic), jenž se vždy zdá upřednostňovat Byznys před Hudbou, a to je ostuda – obojí by mělo jít ruku v ruce – proto Moronica (Blběnka) (píseň Any Fule Kno‘ That (Každý hlupák to ví)) Napsal jsem toho dost hodně v předchozích Otázkách & Odpovědích o způsobu, kterým skládáme, takže doufám, že toho vysvětlení uspokojí Tvou speciální otázku.

Jsem šťastní, že na naše vystoupení chodí všechny druhy lidí, a díky bohu, že naši fanoušci chápou, že ta hudba vychází z našich srdcí a duší, ne z rýsovacího prkna.

Doufám, že to dává smysl.

Nazdar, ig

Od: Tomasz Rymer

Ahoj Iane,

Mám na Tebe otázku.

Vystupoval jsi někdy v živém vystoupení ‚Ježíš Kristus Superstar‘. I kdyby jenom jednou. Jestliže ano, potom kde a kdy? Jestli si vzpomínáš a jestli se můžu ptát na takový druh informace.

Zdravím!
Tomek

P.S.: Byl jsem na koncertu Deep Purple v roce 1996. Poznaň/Polsko. Nu, byli jste skvělí. Omlouvám se za svou angličtinu

Ahoj, Tomku, díky za Tvůj dopis a prosím, neomlouvej se – Tvá angličtina dává lehce na frak mé polštině.

V odpovědi na Tvou otázku, ne, nikdy jsem v JKS živě nevystupoval. Hrál jsem JK v původní interpretační studiové verzi, nahrané v Londýně, v řijnu 1970. Nabízeli mi film a živé vystoupení, ale byl jsem velmi zaneprázdněn u Deep Purple a s lítostí jsem musel obojí odmítnout. Pro zajímavost, tato otázka byla položena už dříve několikrát, ale je to dobrá příležitost vám všem připomenout, že můžete vyhledat vaše témata předtím, než budete své otázky posílat.

Například, pustil jsem se do hledání, ve spodním levém rohu na úvodní stránce Caramba jsem napsal JC Superstar – zkuste to – a vybral jsem následující ze 16 Otázek & Odpovědí, ale je tam toho na to téma víc.

Nazdar, ig

Od: Will Simmons

Iane,

když nejsi na turné, griluješ venku? Jestliže ano, jsi plynovej nebo jsi na dřevený uhlí? Je nějaký velký rozdíl mezi tím, jak venku pečou Britové a Američané? Jakýkoliv konkrétní pohled do Tvé grilovací techniky, recepty, atd. budou vítány.

Díky,
Will Simmons
Pittsburgh, PA USA

Ahoj Wille,

Od: Ross Clement

Milý Iane,

Kdybys byl nucen vyměnit si hlas s jedním z ostatních zpěváků, kteří byli v DP, s kým by to bylo a proč?

A kdyby s musel si vyměnit hudební roli a schopnosti s jedním z ostatních členů DP, s kým by to bylo a proč?

Díky,
Ross-c

Ahoj Rossi,

Díky za Tvé otázky.

K té první, byl by to Rod Evans; s veškerou úctou k ostatním – Davidovi, Glenovi, atd – ale Rod zde byl během rodícího se období kapely a vystupoval na třech albech, které jsem si koupil, miloval a pravidelně si doma přehrával. Bylo to předtím, než jsem dostal zvláštní a vzrušující výzvu nahradit ho!

K té druhé, byl by to Ian Paice, protože bych byl v srdci rytmické sekce, nemusel si lámat hlavu s melodiemi nebo texty a konečně bych mohl celý večer prosedět. Byly by zde také další výhody; ty, jež se zkombnují, aby přinesly nový rozměr slovu ‚šetrnost‘.

Nazdar, ig