Dear Friends

DF 6 – Garth (duben 1998)

Drazí přátelé,

Tak je to tady. Doufám, že jste všichni v pořádku. Ta párplovská věc je hotova a měla by vyjít asi do měsíce. Album se jmenuje ‚Abandon‘. Definice, kterou upřednostňuji, z mého oxfordského slovníku, je a) oddat se zcela vášni nebo impulsu, n) nedostatek zábran nebo zdrženlivosti; bezstarostná svoboda chování. Jednoduše řečeno je to k**va rock‘n‘roll. Má volba skladeb je 1) Almost Human, 2) Any fule kno‘ that, 3) Bloodsucker, 4) Don‘t make me happy. To se však celé může změnit, jak se naučím zapomínat proces nahrávání a začnu získávat trochu odstup. Myslím, že pořád počítám prsty na ruce i u nohou.

V jistém okamžiku se ‚Abandon‘ bude muset vystavit vědátorům, z nichž každý bude mít něco ke sdělení. Takže, jenom pro jednou mě napadlo do toho vstoupit první. Má zlomyslnost nebude znát meze. Inspiroval mně článek Toma Leonarda v dnešním (9.4) Daily Telegraphu. Telegraph je kvalitní deník, s jasnými politickými tendencemi. Na tom nic není, není ve skutečnosti znám pro svou zášť a lacinou vulgaritu. Za zprávu v novinách stojící setkání George Michaela s policistou, a jeho následné zatčení, poskytlo veškerému britskému tisku příležitost se ukázat v pravých barvách. ‚The Sun‘ (kterému zásadně říkám ‚The Cloud‘) měl plakátové titulky, celá přední strana s ‚ZIP ME UP BEFORE YOU GO GO‘ (pozn. překl.: „Zapni mi zip než půjdeš“, oproti původnímu „Vzbuď mně než půjdeš“) je brilantní parodii Georgova nejpamátnějšího ‚whamáckého‘ hitu. (Skoro jsem uvažoval, že si ho zase předplatím). Leonardův článek však byl ignorantský a odporný.

„….řádka povrchně zapomenutelných hitů jako například….‘Wake me up before you go go‘, kňučí. Ta trocha chvály podaná nepřejícně, jizlivý tón, peníze, kopni toho chudáka buzíka, dokud leží. Nevím, co drží takové lidi v chodu. Všeobecně se považuje za prozíravé přijmout svůj trest od kritiků ze strachu, že by vám mohli ublížit ještě více. Když jsem však byl kluk, popsal mě jeden kritik jako génia. Pomyslel jsem, ‚co to je za čuráka‘, a od té doby jsem měl pro ně málo pochopení. Dle mého názoru, dobrý kritik je schopen skrýt svou nenávist a projevit určitou inteligenci. Tom Leonard selhává v obou bodech. Kdyby jenom byl jeho důvtip tak ostrý jako jeho tužka, byli bychom na tom všichni lépe.


Tuto definici nenajdete v oxfordském slovníku, ale představuji si, že Ambrose Bierce, jenž napsal Ďáblův slovník na přelomu minulého století, by se zasmál.

Kritikan) pozice určité zodpovědnosti vyhrazená pro ty s nejmenšími schopnostmi v daném oboru.

„…a čím chceš být, když vyrosteš?‘ ‚Kritikem, pane‘

‚To znamená, že nemáš žádné ambice?‘

‚Ano pane, mám, ale já schválně mířím nízko, abych zvýšil svou šanci na úspěch.‘

A ze samotného Ďáblova slovníku:

Kritik n) Člověk, jenž se usilovně vychloubá, aby si udělal radost, protože nikdo jiný se mu radost udělat nesnaží.


Existuje země ryzí radosti
Za tokem Jordánu
Kde svatí chodí celí v bílém
Házejí zpět kritikovo bláto

A když tam doběhne skrze nebesa
Jeho kožich černé barvy
Truchlí nad poznáním bolesti
Nad střelami, které vrhl

Orrin Goof

Óda na kritika

Když to neumíš udělat, kritizuj to
Když to nemůžeš mít, opovrhuj tím
Když nejsi toho součástí, vysmívej se tomu
Ale, když tam jsi první, oslavuj to
Idolizuj to
Vychutnej si to
Udělej z toho velkou věc
Dej to do nilské zeleně
Dej to do košenily

Odražená sláva
Tě bude omývat ve světle
Tvé samotné vlastní hvězdy
Tvého vlastního výtvoru
Jemuž jsi dal za vznik
Ty smutná a nešťastná
Ztracená a osamělá duše

Garth Rockett


Toto je legrace. Snažil jsem se léta vyhýbat se epidermálnímu zbytnění, tomu ochrannému mozolovitému, jež dusí duši a vyvolává paranoiu v přecitlivělém umělci. Mým spasitelem byl ‚Kettwang‘. Ten psychofantastický komiks (já vím, já vím) věnující se, v Gillanově případě, recenzím mé spodní poloviny. Natolik, že jsem začal být přesvědčený, že byl nějakou formou negramotného kalhotové mandlu.

Myslím, že se už dost bojím bitev. Schytával jsem se to od punk- a pomp-rockerů, již stěží skrývaly své módní (sic) zhnusení nad mou samotnou existencí. Dostával jsem do sosáku od sladce usmívajících se nevděčníků. Byl jsem odmítán jako irelevantní. Ohrnovali nade mnou nos a dívali se na mně svrchu.

Není se proto co divit, že volím odmítat těmto lidem jejich samozvané právo být mým potrubím k publiku. Bude-li tímto ublíženo těm dobrým, budiž. Člověk je posuzován podle společnosti, ve které se pohybuje. Já jsem od takové osvobozený.

Vše, co mohu říct, je děkuji vám všem, za to, že činíte svoje vlastní rozhodnutí. Jsou to fanoušci a milovníci hudby a přátelé, již mi řeknou, dost brzy, co se jim líbí či nelíbí.

Nečinné ruce zaměstnává ďábel. Tak se to říká, že? Nu, v této chvíli bych měl relaxovat, v přípravě na turné DP, jež začne v červnu. Jsem však už jaksi duševně v záběru.

Severoamerická a kanadská verze ‚Dreamcatcher‘ je už hotova, a bude vydána na Carambě, prostřednictvím Forbidden Records v polovině května. ‚Forbidden‘ odvedli dost brilantní práci a výsledkem je skvělý názor. Toto je ovšem subjektivní názor, a já budu muset počkat na vaši reakci. Hodlal jsem vás obdařit výběrem poznámek z mých cest od doby, co jsem spolu naposledy ‚hovořili‘. Ale ta věc s Georgem Michaelem mě vyhodila z tématu. Příště. Kdybych bych zloděj, ukradl bych kalhotky Molly Shannonové. Raději bych už měl jít, než, než….než co?

Mír & lásku

Ian Gillan

Copyright © Ian Gillan 1998

Zpět na:
return to DF index