Dear Friends

DF 52 – Poprask ve čtvrté velmoci – Zbožňuju to! (Červenec 2011)

Červenec 2011

Drazí přátelé,

Periodikum, které žilo ze vzrušení a současně se vyžívalo v odhalování těch, kdož byli přistiženi s kalhotami kolem kotníků při oddávaní se vzrušením, skončilo po sto padesáti letech. To vše k velké radosti politiků; z nichž všichni trpěli odhalováním v tisku z titulu newtonovských důsledků přetížených kapes.

Je čas, aby Rebekah Brooks odešla, říká plukovník Kaddáffí. (Daily Telegraph, kreslený vtip, sobota 09/07/11, autor BoB)…Parádní!

Stránky našich anglických novin překypují vitriolem a prospěchářským schvalováním v době, kdy jsem se téměř obrátil k myšlence odlesnění; ve smyslu, že méně stromů by mohlo pomoci našim elegantním písálkům uvidět les.

Kreslený vtip, který jsem zmínil, je výmluvnější a nicméně výstižnější než všechna slova o naháčích světa; slavný plátek, který náhle zemřel na důsledky předchozích excesů.

Někdy slova nestačí.

To mi připomnělo hudbu, kterou zkomponoval Steve Morse onoho sobotního rána 1. února 2003.

My – Deep Purple – jsme byli svým způsobem zapojeni do letu Columbie, protože jedna členka posádky – Kalpana Chawla – nás informovala, že chce použít Space Truckin‘ jako svou budíčkovou melodii. To je naprosto skvělé, že.

Níže v textu jsem přepsal něco za našeho emailu ze Země na raketoplán. Pokud chcete víc, přejděte do podzemních archivů Caramby (Basement Arichives)

S výsledkem letu jsme všichni obeznámeni, takže mi dovolte, abych vás uvedl do situace.

Kvůli výše uvedenému spojení jsme seděli dychtivě u televizních obrazovek a čekali na přistání během snídaně v našich přilehlých apartmánech někde poblíž studia.

Když se katastrofa odvíjela, viděli jsme zářící objekty na obloze, kterými byly zbytky STS 107, snášející se dolů jako svíčky na vánočním stromečku a sledovali jsme příšerně bledé tváře v řídící místnosti na velitelství.

Mám ve zvyku jezdit brzy do práce a toho rána jsem seděl za volantem jako zombie.

Všichni zahynuli, jak jsem se jen mohl soustředit na chystanou práci.

Dovnitř vešel náš pilot Steve, tvář zachmuřená.

Krátce jsme se objali a zamumlali pár slov.

Šel rovnou do studia a začal hrát.

Výsledkem by Contact Lost.

Když jsem slyšel a viděl, jak se Steveova upřímná láska a zoufalá bolest vlévá do jeho jediného ventilu, jeho nástroje – jeho kytary, uvědomil jsem si, že tato melodie obsahovala více sdělení než cokoliv, co bych kdy dokázal napsat slovy.

Contact Lost maluje mistrovský kus nádherného holdu. Začátek dává naději pro všechny, zatímco klesající noty ilustrují finální rozpad; padají důstojně a uctivě.

Moje pocity slova najít nedokázala.

Nazdar, ig



Tohle přišlo od Kalpany, v odpověď na Ianův email (zveřejněný níže), krátce předtím než se Columbia ztratila:

Drahý Iane s partou,

díky moc za vaši zprávu. Konečně máme kosmické nohy a vychutnáváme si osové přechody, kouzelné výhledy a práci.

Přeji vše nejlepší vám všem.

Kalpana


(reprodukováno se svolením JP Harrisona)

Ahoj Kalpano a ostatní Space Truckers,

sledujeme váš postup podrobně jak to jen jde z našeho nahrávacího studia v Los Angeles.

Vědomí svistu tam nahoře nad námi dodává extra rozměr fikotu ve vzduchu tady dole; ubezpečuji vás, že dostanete první kopie výsledného CD.

Trvalý úspěch během vašeho letu, a srdečné pozdravy od nás všech z Deep Purple a také Caramba týmu,



Ian Gillan

Copyright © Ian Gillan 2011

Zpět na:
return to DF index