Dear Friends

DF 36 – Nedůlkaté políčko a nový metrický časový systém

Prosinec 2004

Drazí přátelé,

v první řadě se Vám chci omluvit za dlouhé zpoždění ve zhotovení tohoto dopisu. Také bych rád poděkoval mnohým z vás, jež psali, aby se poptali po mém zdraví – cítím se báječně, díky.

Bylo by snadné svalit vinu na potíže s mým počítačem, když jsem na cestách, na cesty samotné, jiné projekty, kterými jsem zavalen, nefunkční ořezávátko na tužky (pro ty z vás, jež jsou papírnickými fetišisty – mám velmi starého Panasonica KP-4A), nerozhodné vlasy, vážné problémy s kalhotami a tak dál; ale prostým faktem je, že jsem si užíval období zcela sobecké zahálky – byl nejvyšší čas. Děkuji vám za pochopení.

Byl jsem poctěn příspěvky od svých přátel a vrstevníků do TV/DVD medailonu, který se vyrábí na připomenutí mých čtyřiceti let na cestách. Joe Satriani, Ronnie James Dio, Tony Iommi, sir Time Rice, Claud Nobs (Funky Claud), Luciano Pavarotti, Joe Elliot, Jon Lord, současní Párpli a mnoho dalších si udělalo velkoryse čas před kamerou. Tým – producent Craig, spolu s kameramanem a zvukařem, Barrym a Brianem – zašli mimořádně daleko, aby zachytili materiál pro to, o čem Craig s jistotou tvrdí, že bude nejlepším rockovým dokumentem všech dob. Filmování skončí a střih začne v únoru. Hotovo by to mělo být v létě.

V únoru jedu do Toronta, kde budu natáčet hudbu, která půjde s dokumentem. S producentem Nickem Blagonou (Perfect Strangers, Accidentally on Purpose, atd.) budu nahrávat zvukové záznamy z průběhu těch let – Javelins, Episode Six, Deep Purple, Gillan, Sabbath, sólo materiál, atd. Bude tam nemálo speciálních hostí.

Dále, dal jsem dohromady knihu, jež se jmenuje ‚Caramba‘ a obsahuje články a obrázky z této webové stránky a některé, co ještě nebyli k vidění. Vynechal jsem veškerý politický materiál a zaměřil jsem se na ten nesmysl. Během redakčního procesu jsem musel odstranit něco nevinné nahoty, jelikož jsem byl upozorněn, že v některých chlípnějších teritoriích (víte, kdo jste) by mě mohli dát pověsit – nebo hůř – když bych jimi projížděl.

Promluvím se Stevem (redaktorem stránek), možná je vyvěsíme na zadních stránkách skutečné Caramby – nikomu to však neříkejte.

Po Torontu odjíždím do Sankt Peterburgu, kam jsem byl pozván zazpívat několik písní s ruskou all-star skupinou – to je 23. února. Potom 3. března vystupují Deep Purple ve Švýcarsku a potom zamíříme do Los Angeles, abychom započali práci na novém albu. Zbytek roku 2005 se bude dát pravděpodobně nejlépe popsat jako přestávkově-nahodile-chaotický rok; lepší jedna změna, než dvě na střeše, neříká se to tak?

V polovině cesty včerejším ránem jsem si všiml, že nějaký typ panovačné advokátky se mi rozvaluje na koleně a zběžně prolistovává první vydání ‚L'histoire d'O‘. Černé hedvábné punčochy měla až do pasu a kalhotky měla – a stále jsou – v T-shopu na opravě, ačkoliv majitel byl v nich viděn oblečený předkem dozadu v marném pokusu o coming out.

Všichni jsme koukali na překvapivě nedůlkaté políčko, zatímco jsme zvažovali možnosti úrody – petržel byla už strunovkou posekaná.

Vůbec jsem ani nevěděl, že se změnil zákon kvůli eliminaci jakékoliv možnosti (pozn. překl.: zde IG použil místo slova „possibility“ vlastní kouzelnou přesmyčku „pissabolity“) poctivého procesu – takže jsme zůstali ve tmě, zatímco naše tajné aktivity byly obdivovány skrze oboustranné zrcadlo, ono bratrské zařízení tak často povýšenecky přikládané ke slepému oku vysokého komisaře.

A tak to skončilo…nemůžeme ani nechat běžet motor – s malými hitlery, takovými jací jsou.

Démonizace opačného názoru nepřestává rozněcovat polarizaci Anglie, a nyní jednotlivá práva vyžadují zvláštní sadu zákonu pro každého – za předpokladu metropolitní interpretace. Takže dejte si poslat váš seznam domů co nejdříve, dodání přímo do vašich rukou se velmi doporučuje…

Zakódování je zakázáno pro případ, že něco proklouzne … takže eufemismy vládnou, a to není špatná věc. Proto ta nesrozumitelná řeč – víte, o čem hovořím? Ne? Výborně, budete to ze mě muset vymlátit!!!

Vzpomínáte na ten newyorský luminiscenční ale pozdní projev toho Francouze, před nějakou dobou? Sankce běželi. Inspektoři – nenáviděný Blix – nenašli nic. Nejasná válka byla už v pohybu před tou mizernou procedurou OSN. Vojska byla na místě a bylo jim dáno preventivní rozhřešení (Phillip Pullman), konec konců, Bůh byl na jejich straně, že. Teď se říká, že to – slabounce zahalená hrana největšího klínu všech dob – byla správná věc. Konce konců, ten zlý Saddám zavraždil 300 000 vlastních lidí – generál Franks rád svá čísla zaokrouhluje, je to poctivý voják - a tato čísla, jakkoli jsou příšerná a neuvěřitelná, byla před sankcemi.

No, letos zahynulo nejméně konzervativních 10 000, zabitých naší demokratickou rukou – konec konců, my jsem přeci dovolili našim demokraticky zvoleným zástupcům toto řádně projednat v parlamentu – že je to tak – předtím, než bylo učiněno demokratické rozhodnutí osvobodit Irák ze svých vlastních zvyklostí a uvalit na tuto sužovanou společnost naši verzi demokracie.

Tak měl Monsieur de Villepin pravdu, pane Blah?

Zbraně hromadného ničení dosud objevené = nula, ale to jsme věděli po celou dobu. Pamatuji se, jak se Vám Vladimír Putin smál do tváře nad bezcennými dokumenty (jeho slova), kterými jste mával na podporu svých tvrzení.

Ukrýval Saddám teroristy? Ne – ačkoliv jednoho maníka ukrytého našli, ale byl to turista. Ovšem, on (Saddám, ne ten turista) s teroristy zapleten nebyl – jenom si musíte prostudovat jeho politickou válečnou lest – ta myšlenka je ještě více absurdní než fantazie o zbraních hromadného ničení.

Porušil Irák směrnice OSN? No, ano, musí se uznat, že pod tímto záhlavím bylo porušení (darebák Saddám), ale podívejme se – hmm – kdo jiný ještě by mohl být obviněn z porušování? Ale, ne, toto je citlivé téma …

Zvažujete-li vzorová obvinění, pane Blah – vzorová obvinění sdělená Saddámu Hussainovi během jeho prvního dostavení se k soudu, pane Blah – potom si musíte vzpomenout na skutečné datum nejposlednějšího násilného činu spáchaného Saddámem Hussainem. Ne? Dobrá, já Vám to řeknu – bylo to v roce 1991. Byl to rok 1991, pane Blah … celých dvanáct let před – ehm – osvobozením Iráku…Vy pitomče, pitomý chlape.

Opravdu se nezasloužíte nic jiného, než strávit zbytek svého nezodpovědného spasitelského života ve vězení.

A když tam budete, pane Blah, budete mít spoustu času zvažovat ještě jednu otázku, jež musí být zodpovězena. Pane Blah, můžete nám, prosím, říct, co se vlastně stalo s těmi dvěmi kufry plnými dokumentů, jež byly zadány Spojenými národy a připraveny jejími inspektory? Co se s nimi dělo v mezičase, než byly odeslány z Bagdádu a než dorazily do svého patřičného místa určení? Tohle je důležitá otázka, pane Blah, je velice důležité pro nás všechny dozvědět se, co se stalo s těmi dokumenty. Vím, že budeme žádat odpověď, když ta zatracená šlamastyka bude ve své konečné fázi, lépe dříve než později, nemyslíte? Přeji Vám veselé vánoce a šťastný nový rok.

S upřímným pozdravem, atd. atd.

Měl jsem v úmyslu vyložit svou teorii multikosmu, ve věci chybějící temné hmoty a falešné hypotézy, ale bude to muset počkat kvůli naléhavějším věcem.

Pro přizpůsobení se očekávaným změnám vymyšleným – pro naše pohodlí – idiokracií, jsem vymyslel nový časový metrický systém.

100 sekund = 1 minuta
100 minut = 1 hodina
10 hodin = 1 den
10 dní = 1 týden
3,651 týdne = 1 měsíc
10 měsíců = 1 rok

Změnil jsem měsíční cykly, protože mi připomínají LSD a krásu zlomkovatelného tuctu. Mimoto, vedle nich vypadá rok legračně a zastiňují týden, jenž nyní na sebe bere decimální důležitost, ale zůstává anomální, aby nám připomínal naše pitomé dějiny – nezapomínajíc také, že šílenci jsou věcí minulosti, a to je dobrá věc.

Stejně – kdy země zdědila týden?

Nazdar,

Ian Gillan

Copyright © Ian Gillan 2004

Zpět na:
return to DF index