Dear Friends

DF 35 – Lupičská spravedlnost

Srpen 2004

Drazí přátelé,

byla to pro mě zajímavá pauzička…

Profesor Francis Crick z Cambridgské univerzity zemřel. V roce 1962 mu byla udělena třetina Nobelovy ceny za medicínu. Spolu s Jamesem Watsonem (USA) a Mauricem Wilkinsem (Nový Zéland) byl uctěn za ‚objevy týkající se molekulární struktury nukleových kyselin a jejího významu pro přenos informací v živém materiálu.‘ Pro vás a pro mě to je DNA.

Na CBS News – v živém přenosu prostřednictvím SKY News v 12:55 odpoledne 30.7.2004 – byl jeho skon reportován takto…‘pochopení DNA – dvojité šroubovice – se rovnalo v své důležitosti vynálezu atomové bomby a objevu Ameriky. Bez něj – za současného střihu na nějaký regál v supermarketu – byste neměli tato rozkošná rajčata, umožněná genetickým inženýrstvím.‘

Mimoto…

SEDMNÁCT MRTVÝCH LUPIČŮ

Soudní přepis

STÁTNÍ ZÁSTUPCE (SZ)

Takže, pane Iane Gillane – obžalovaný – hovoříme o sedmnácti mrtvých lupičích (s obvyklým popíráním), nalezených přímo za vstupními dveřmi vašeho domu na – jak bych tom mohl popsat – hromadě.

IG

Ano.

SZ

Můžete vysvětlit, co předcházelo tomu, co by někdo mohl nazvat neobvyklou situací?

IG

Nu, vloupali se ke mně a překvapili mě. Luštil jsem křížovku a najednou se okna rozletěla na cimprcampr.

Všichni tihle chlápci naskákali do místnosti, mávali pistolemi a řvali ‚jsi mrtvý‘.

Kočka utekla pod stůl a já si rozlil whisky.

Potom se rozletěly vchodové dveře a další várka jich vtrhla do místnosti.

SZ

Cítil jste se – a chci, abyste si to pečlivě promyslel, než na toto odpovíte – pane Gillane, cítil jste se – v jakýkoliv okamžik – ohrožen?

IG

Ne, ani ne, chci říct, že s k nám často lidé stavují bez ohlášení, ale tentokrát se mi to zdálo trochu jiné.

Neřekl bych ohrožený, spíše jaksi nesvůj, protože, víte, nikoho z nich jsem neznal.

SZ

Můžete popsat, pane Gillane, okolnosti, jež vás přinutily použít takové nadměrné a nepřiměřené násilí, vedoucí přímo ke smrti sedmnácti nevinných lidí?

IG

Povím vám, co se stalo.

Když přišla oknem ta první vlna, nevěděl jsem, co mám dělat, ale byl jsem popíchnut k činu, když jsem uviděl pohled v očích toho s nožem, jež se ke mně blížil jako vlak.

SZ

Vy jste byl – promiňte, že vás přerušuji – ale chcete mi říct, pane Gillane, že jste byl schopen analyzovat jeho úmysly pomocí interpretace pohledu v jeho očích?

IG

Ze všeho nejvíc to byl ten nůž v jeho ruce.

SZ

To vám vůbec nepřišlo na mysl, po celou dobu, že to mohla být legrace, chlapci žertují, trocha neškodné zábavy.

IG

Ano, jenom na moment, potom mě bodl.

SZ

(obrací se k soudci)

Slavný soude, v tomto bodě bych chtěl předložit fotografický důkaz, dokládající, že obviněný neutrpěl žádná zranění, odřeniny, zhmožděniny, nebo jakoukoliv fyzickou újmu vůbec, během tohoto, ehm, masakru nevinných.

SOUDCE

(k porotě)

Nepřihlížejte k této poslední poznámce. Co se týče toho masakru, je na tomto soudu, aby rozhodl.

Nevina obětí však byla prokázána; jejich předčasný skon jim zabránil v tom, aby se bránili obviněním žalovaného.

SZ

Promiňte mi, slavné soude (otáčí se k porotě a potom se pomalu obrací na obviněného). Říkáte, že vás bodl, ale přesto žádná zranění neexistují.

IG

Nůž mi projel sakem, ale já věděl, že to myslí vážně. Zápasili jsme o nůž a byli jsme v sobě, když někdo začal střílet, slyšel jsem řev a potom jsme upadli, a ani nevím jak a byl borec tuhej.

Ležím na něm, on má čepel v prsou, a jsou tam tři nebožtíci po té bláznivě salvě toho pistolníka, co teď sebou mlátí v astmatickém záchvatu a ukazuje na svůj inhalátor.

Ze zpětného pohledu mě to mělo napadnout, ale v hektičnosti okamžiku jsem si myslel, že má artritidu nebo epilepsii. Mou první myšlenkou bylo zajít do kuchyně a přinést lžíci nebo něco podobného, abych mu to strčil mezi zuby a zabránil mu v polknutí jazyka.

SZ

Měl jste obavy o jeho zdravotní stav?

IG

Ovšem, ten člověk byl v potížích.

SZ

Takže, co se stalo potom?

IG

Zhasla světla, nezapomínejte, že jsem právě uslyšel další fůru lidí vcházet předními dveřmi, tak jsem tu melu opustil a odešel jsem do haly.

SZ

Měl jste nějakou představu o počtech v jednotlivých skupinách?

IG

Ale ano, deset jich přišlo oknem a sedm přišlo dveřmi.

SZ

Jak si tím můžete být tak jistý?

IG

Viděl jsem jich deset procházet okny a sedmnáct jich bylo nalezeno mrtvých. To souhlasí.

SZ

Pane Gillane, bylo soudně prokázáno, že spodních sedm, v hromadě těl, tzn. skupina, jež vstoupila vchodovými dveřmi, mělo lebky rozbité baseballovou pálkou, ne nepodobnou té, kterou máte v hale; ve skutečnosti úplně tou samou.

IG

Ano, to dává smysl.

SZ

Takže, připouštíte, že máte baseballovou pálku blízko vchodových dveří.

IG

Ne, já mám baseballovou pálku blízko rukavice a míčku. Je to celá sada, víte, suvenýr.

SZ

A tak jste vzal baseballovou pálku místo míčku, nebo rukavice?

IG

Opravdu jsem okamžik o tom přemýšlel, ale rozhodl jsem se proti míčku nebo rukavici.

Potom jsem se snažil zahnat je pryč tím, že jsem točil pálkou nad hlavou.

SZ

A co těch ostatních pět živých – jež přežili váš první útok?

IG

Zdá se, že museli odtáhnout své přátele do haly s úmyslem provést svůj útěk ve vozidlech, jež jsou stále venku zaparkovány. Volvo 240GL kombi (1983) a londýnské taxi, z nichž obě mají podobnou kružnici otáčení – ačkoliv nemůžu pochopit, jak se všichni namačkali dovnitř.

Myslím, že zrovna pokládali své přátele na ostatní těla v hromadě, prozatím, když přišlo to neštěstí.

SZ

Teď už jich máme v té hromadě dvanáct. Všichni nevinně zabití, pane Gillane, a očekáváte, že vám budeme věřit, že přišlo nějaké další neštěstí. Neštěstí, v němž ovšem jste vy žádnou roli nehrál.

IG

To je pravda, nu, já jsem určitou roli hrál, myslím, když jsem si uvědomil, že věci nedopadly tak, jak si to někdo plánoval, takže jsem vyzval k příměří.

SZ

Příměří?

IG

Ano, řekl jsem, že je mi líto, že s několika z vás, chlapi, nebylo, nešťastnou náhodou, zacházeno právě v rukavičkách, ale není třeba se znepokojovat. Dejte si pohov, sedněte si tady na tu hromadu, a já vám přinesu drink.

SZ

Drink?

IG

Drink. Jednou jsem takový udělal Michaelovi Jacksonovi.

Nejprve vezmete pintové sklenice a dáte do nich led a potom základ z vaječného likéru; potom do toho mrsknete trochu vodky, whisky, drambuii, pomerančový likér, limonádu a vanilkovou sodovku – teď už nevím, kterou jsem použil – griotku (jenom kapku), portské, tequillu, meskal a absint se zmrzlinou.

Potom jsem zavolal policii, nabídnul jsem těm pár zbývajícím koktail a zapálil jsem si cigaretu.

SOUDCE

Vinen, pět let, odveďte ho.

Toto jenom svědčí o tom, jaké problémy teď můžete mít kvůli jedné vykouřené cigaretě; naštěstí jsem se z toho dostal kvůli nějakému technickému detailu, takže turné bude pokračovat podle plánu.

Díky britské justici mohu učinit další příspěvek do sekce Anecdotage na Carambě, kde také můžete najít maximální ženské zpucování v prima povídání o události, jež se skutečně stala u Paiceyho doma před několika lety.

Nashle na turné.

Nazdar,

Ian Gillan

Copyright © Ian Gillan 2004

Zpět na:
return to DF index