Dear Friends

DF 34 – Důvody k pláči

Březen, 2004

Drazí přátelé,

díky vám všem, kteří přišli na naše vystoupení během nedávného severoamerického turné; měl jsem radost, když jsem slyšel, že máme v plánu se vrátit později v tomto roce. Bylo radostí hrát v těchto místech. Jak jsem někomu napsal nedávno: ideální koncert je divadlo ve vlastním rodném městě (s pivem zdarma a koncesionářskými cenami vstupenek?). Často se to ovšem nestává, protože není dostatek dnů – ale snažíme se dělat, co můžeme. Mezitím – Moronica je zmatena více než kdy jindy prosperující povahou živé hudby; kdyby jenom dokázala odhodit tu aroganci. Hudba jako vždy – mluví za sebe.

Měli jsem potěšující kritiky; a opět mnoho díků vám všem, kdo vyvěsili recenze na různé webové stránky; a Tobě, Lesley, za to, žes jich tolik pro mě nashromáždil. Také, musí říct, jak moc si cením těch dopisů, které jsem obdržel. V zákulisí, zde na Carambě – www.gillan.com -, bylo pěkné technické pozdvižení. Náš milovaný redaktor – Steve Campbell, nás zachránil před menší šlamastykou; ne z naší viny. Díky, redaktore.

Když jsem vrátil domů po několika dnech mimo – považujte toto za odměnu za špatné chování, jakož příležitost pro vzácné rodinné objetí, přičemž si dát vyprat trochu prádla, jelikož ohoz se mi odesílá do Japonska – kouknul jsem do novin pro potvrzení trvajícího šílenství.

Přídomek ‚Jump Jockey‘ (pozn. překl: překážkový džokej, doslova ‚skoč-žokej) má nyní zcela nový a vzrušující význam, jelikož Sean Fox – bez jakéhokoliv zřejmého důvodu – seskočil okázale ze svého koně během dostihu ve Fontwell Parku. Kůň – Ice Saint – se mezitím upsal Manchesteru United, a Sir Alex Ferguson disponuje právy chovu; s výjimkou vlhkých a větrných nocí, kdy má Magnier lepší úchop.

Dr. Terence Hope – mozkový chirurg-konzultant, jenž je expertem ve vaskulární neurochirurgii, jakož i starším examinátorem v Královském chirurgickém kolegiu a sekretářem Meziuniverzitní neurochirurgické komise – byl poslán z práce domů – ve své nottinghamské nemocnici – s plným platem. Uvádí se, že si vzal extra porci polévky a smažených housek do ní, aniž by za ně zaplatil. První náměstek ministra zdravotnictví Lord Warner, během debaty ohledně tohoto suspendování opory zdravotnického personálu, řekl: „Jsem spolehlivě informován, že pacienti nepocítí žádnou újmu, protože práce, kterou tento lékař vykonával, bude pokryta jeho kolegy.“

Mluvčí nemocnice řekla, že tři z operací Dr. Hopea plánované na pondělek byly odloženy.

V našem zájmu, Dasani – společnost Coca Coly na výrobu balené vody – propaguje v Británii svůj nový ‚čistý‘ produkt. Ve skutečnosti to je filtrovaná voda z kohoutku, jež je obohacena a ochucena různými minerály. Tato voda ze severovýchodního Londýna je dodávána domů v ceně asi jedné třetiny pence za půllitr, zatímco Dasani účtuje skoro libru za stejné množství – to znamená přirážku asi 3000 procent. Dasani je ovšem hrozně zatíženo strašnými režijními a marketingovými náklady – takže možná usilují o ziskovost. Zatímco jejich důvěryhodnost přežije, že? … AKTUÁLNÍ ZPRÁVA … Dasani je – když to píšu – stahován z britského trhu, protože přidaný bromid (?) mutoval na bromičnan (?) a to není vůbec dobré …že! Dasani tvrdí, že veřejnosti žádné nebezpečí nehrozilo (říká se, že bromičnan může způsobit rakovinu).

Uvádí se, že někteří lvi v Africe mají jistou formu AIDS – osmdesát procent z nich – podle nedávné studie. Jedna velká smečka své roční potomstvo zredukovala z jednoho sta na čtyři ….no neeee – je to ČTYŘI.

Zhruba 50-70% ptáků a motýlů zmizelo během posledních dvaceti let z Británie. Je to (v závislosti na druhu) pouze zhruba – víte, jenom zhruba 50-70%; v nejautoritativnější studii vždy, kdekoli. Tyto studie jsou v národu plném zahrádkářů dost přesvědčivé, když je výzkum prováděn armádou znalých laických dobrovolníků. V tomto ohledu jsem toho moc neslyšel o hmyzu, ale před desetiletím jsem opravdu zaznamenal velké anomálie – během dvou- či tříletého období – v populačním vzorci mšic a berušek – pochopitelné, když uvážíte, že ty druhé se živí těmi prvními – ale znepokojivé, když se podíváte dále nahoru a dolů potravinovým řetězcem. Je to, pravda, křehká rovnováha.

Moc nekouřím, ale rád si zakouřím po práci – s jedním nebo dvěmi pivy. Jinými slovy, kouřím jenom, když piju (ano, já vím). S tímto ale na mysli jsme dorazili do Vancouveru o pár dní dříve, abychom si vzácně trochu zazkoušeli na severoamerickou šňůru. Natěšen na trochu relaxace po letu, jsem byl nemálo namíchnut, když jsem viděl tabulku „Zákaz kouření‘ na vchodu do baru; zatímco jsem tam ve Four Seasons roztržitě prováděl hotelovou registraci , Don povídá z výtahu ‚Uvidíme se později v baru‘ … odpověď byla ‚Nepiju v nekuřáckých barech. Atmosféra tam je vždy tak nesnesitelně nedýchatelná.‘

Teď míříme na východní polokouli a musím sbalit všechno, co potřebuji na šest týdnů, do dvou kufrů; a oba musí být prázdné, protože australáčtí zavazadloví pracovníci jsou takové padavky. Tohle však není taková starost jako to, jak dostanu svou rodinu a přátelé z vězení, když se vrátím domů.

Naposledy jsem si v Austrálii koupil bizarní nástroj jménem didgeridoo…po roce cvičení jsem nakonec přišel na to, že to je hůlka uvnitř dutá; fouknete do jednoho konce a z druhého vyjde drsný zvuk.

No tak, hoši, spoléháme na vás.

Od posledních DF (Drazí přátelé) je to už nějaká doba, co?

Čas letí, jak se říká; ale ne – dle mé nedávné zkušenosti – aniž by se nemusel zout, aby prošel skrze gate amerického letiště do dalšího rozměru, zatímco celá společnost si rozhodně neuvědomuje tu skrytou ironii.

Připozdívá se a poslouchám naříkajícího kosa; slábne v průběhu noci, přičemž vyčerpání stále nedokáže umlčet jeho bezútěšný signál partnerovi, jež nepřichází domů.

Sekulární společnosti si začali uvědomovat, že je dost těžké řešit bojovné radikály a reakcionáře, zelené, modré a rudé, vzhůru-nohisty a centristy; korupci, firemní zločiny a obecně každodenní výzvy tváří tvář civilizovanému pokroku. Dost těžké to je, když nemáme různé verze boha, jenž by vstoupil do této šarvátky a udělil pseudo-legálnost jednomu či více z těchto bojovníkům.

‚Bůh je na mé straně‘, křičí voják, když si připíná na sebe svůj postroj smrti a vyhodí do povětří sousedství. ‚Bůh je na tvé straně‘ šeptá poručík, ‚čeká tě pole sladké trávy a hodně panen se bude věnovat všem tvým potřebám. Tvé oběti – děti, matky atd. – jsou samí bezvěrci; takže si s nimi nelam hlavu. Tvůj pobyt v ráji nebude rušen svědomím. Vykonal jsi vůli boží.‘

Avšak…slyšel jsem včera v lese, že ‚Tihle lidé‘ zjistili – když se dostali do ráje – že v dohledu není žádná panna, tráva nebyla dlouho stříhaná a sandály vycházejí z módy. EU postavilo tábor; takže nyní je zde pár formulářů k vyplnění a slušná porce daní k zaplacení. Ježíš, Mohammed, Budha a David Icke jsou relativně spokojeni se svou hrou, zatímco Bohem se nakonec ukazuje být Tony Blair. Sebevražda je trestná jednosměrnou jízdenkou do Galveston* a bombový útok je trestný zlehčením své příčiny. Sebevražda a bombový útok jsou navzájem exkluzivní aktivity, když jsou posuzovány podle jakéhokoliv civilizovaného měřítka; nelze je legitimizovat spojovací čárkou.

Takže, jestliže naši úřadující sociální inženýři – ve jménu lidských práv a pod záštitou politické korektnosti – nařizují, že máme respektovat každé právo jedince; bez ohledu na to jakého; každý názor jedince – bez ohledu na to jaký; a nějak ospravedlňují (ale ano, to oni dělají) každý individuální akt rozvratu – na základě toho, že menšiny musí být respektovány – a člověk nemůže být více významnější jako menšina, když je v součtu jeden - že…Potom, každé náboženství; ech, počkejte chvíli; zde máme problém…každou politickou stranu, no tak prrr, oslíku. Nemůžeš brát většinové skupiny, protože třímají otěže už příliš dlouho, a …nemůžeš brát tradiční prvky kterékoli země – nebo regionu; jelikož země samotné budou brzy Evropskou unii postaveny mimo zákon – Anglie, například, stěží už existuje – protože většinové skupiny v moderní demokracii nemají vůbec místo – že. Pauza k nadechnutí … takže …proto je každý tak spokojený.

V Opotřebovací válce, kdy šlachy potřebují posílit a krev musí být probuzena, je dobré si vzpomenout na rčení …Nedovol těm parchantům, aby tě semleli.

Náš dobrý přítel GMC (geneticky modifikované plodiny) opět zvedá opět svou ohavnou hlavu. Zdála se být nadějná pauza – svého druhu - na přelomu podzimu a zima, když jsem napsal …(Otázky a odpovědi, Q&A 65) ‚…mezitím GM otázka učinila v Británii velké pokroky. Vlivem masivního veřejného odporu je ve skutečnosti moratorium na tuto otázku; ačkoliv vláda to interpretuje jinak. Monsanto (pozn. překl.: výrobce GM semen) se ve skutečnosti stáhl. Toto je velká úleva, ale těm parchantům na frankensteinskou potravu se nedá věřit; jsou mistry v opotřebování…‘

O několik měsíců později naše vláda oznámila, že budeme pokračovat s vysazováním GM kukuřice – pouze na krmivo pro dobytek, ovšem – odrůdy Bayer‘s Chardon LL; takto ignorujíc poučení z minulosti; BSE, antibiotika, thalidomid, (možná taky farmaceutika?), - a všechny další nebezpečné nezodpovědnosti – s ohledem na potravinový řetězec a opylení křížem. Takže to má být opotřebovací válka, proto se neomlouvám za to, že tepu dál do následující ‚osy zla‘ (Hej, Dvojitý V, co můžu říct?) – touto osou zla jsou ‚zainteresované strany‘, což jsou výrobci, investoři, jakož i farmářská konsorcia a také naše těžce lobovaná vláda. Také – abych jmenoval jenom dva další a mocné nepřátele – Sir David (ostudný) Carter z BMA (Britská lékařská asociace) a náš ministr pro vědu, Lord Sainsbury (vlastník supermarketového řetezce, jenž každoročně pumpuje desítky milióny nestydatých liber do Labour Party – takové jsou zprávy – nedokážu vůbec uvěřit, že mu to prochází).

Dále k případu proti frankensteinským potravinám, jak bylo nastíněno v Drazích přátelích DF 31 – a okopírováno níže pro vaši potřebu… Oni, nepřítel – to nemají rádi, že …frankensteinské potraviny, chci říct. Takové slovní spojení dává dojem, že celý ten koncept je monstrózní a dílem nebezpečně experimentální vědy; mohla by to být vůbec pravda? Jak veřejné mínění, tak konkrétní důkazy jsou ignorovány, když naše vláda dnes mačká tlačítko pro další vysazování frankensteinské úrody. Při čtení průzkumu nálady obyvatelstva (84% proti) se zdá neexistovat skoro žádná jiná alternativa, než jít a vytrhávat tyto plodiny z polí hned, jak jsou zasazeny – proto ta dřívější zmínka o vězení; moji blízcí jsou už na nohou.

Dokonce Delia Smithová, tahle nejúspěšnější a nejdobrotivější autorka kuchařek, je bez sebe vzteky.

Jakkoli vážná tato záležitost je, můžeme prohlédnout naprosto jasně taktiku; pan Blair je nepřekonatelný mistr v mlžení (zaslouží si dostat symbolicky výprask uzenáčem (pozn. překl.: uzenáč znamená v angličtině také falešnou stopu, zastírací manévr)), a celkovou strategií je odvrátit pozornost od masivních domácích neúspěchů této vlády – té vlády, jež byla tak slibná ve svých prvních několika minutách.

Skutečně mám určité pochopení pro našeho Mesiáše; ‚…Je to velice těžká práce, být světovým vůdcem‘ – jak se píše v Drazích přátelích DF 11 – ‚ Vyšší perspektiva často musí budit dojem – u vašich přívrženců – že obětujete své principy, když je ve skutečnosti můžete prezentovat šikovněji, v zájmu většího dobra. Tohle je obtížné přímo teď vysvětlit lidem doma, protože se všemi silami snažíte přesvědčit zbytek světa, že každý krok, který děláte, je jaksi pro jejich dobro a ne vaše. Je to zapeklitá věc, ovšem…‘

Zmínil jsem dříve slovo ‚opotřebení‘. Opotřebení je nejmocnější zbraní v arsenálu špatné věci.

Podívejte se na práci, kterou Sting a jiní odvedli ve věci záchrany deštných pralesů. Nemáte ten pocit, že to hnutí – nebo alespoň jeho mediální hodnota – se ‚unavilo‘? Unavenost je důsledkem opotřebení – jak se ta kampaň protahuje do zvolání PRALLEEEESSSSS!!!!!!

Nepochybujme o legitimitě této věci nebo – což je snad důležitější – jejího přínosu pro skvělou budoucnost, ale ohledně ní v této chvíli převládá rezervovanost, v lepším případě.

Asi před třiceti lety jsem nepřipojil podpisem k Amnesty International, protože byla politicky zaměřená – pořád je; ale podepisuji se pod hodně jejich cílů – zelených také.

Je brzká doba pro ty z nás, kteří si myslí, že je nějaká lepší cesta, ale tradiční ideologie, kultury, náboženství a šílenství se nakonec – dříve než později, podle tempa věcí, nemyslíte – stanou pouhým důvodem k pousmání; jako všechno v dějinách – jsem ničení odcizením se od našich kořenů. Nyní – jako vždy – čelíme morálnímu a intelektuálnímu zápasu – zde je vždy antagonismus – aliance proti lotrům, říkám já – a díky bohu za internet.

První vtip, který mi řekla má dcerka Grace, když byla ještě malá…

‚…Tatínku – slyšel jsi ten vtip o tom jednorukém rybáři? Chytil rybu takhle velkou!!!

Je to naprosto geniální, nemyslíte? Jenom zapomněla zmínit jeho jméno.

Dříve jsem zmínil ‚křehkou rovnováhu.‘ Nevím proč, ale podprahové šťouchnutí mi připomnělo proslulé pokusy – v celé jejich síle a lesku – vzdušných sil (bezejmenných, abych jim ušetřil zrudnutí), kterým se nepodařilo sestřelit meteorologický balón, jenž byl zanesen větrem do komerčních leteckých cest nad severním Atlantikem. Vzdušné síly a běsnění rozpoutané někým (?), komu se nelíbilo, že se mu říká – ‚ehm, pane…je to pouze meteorologický balón, brzo odletí nebo praskne.‘

*Chvíli jsem přemýšlel, než jsem se rozhodl k uveřejnění tohoto následujícího dopisu; uvažoval jsem v duchu o jeho původu – asi deset vteřin – a stavěl proti sobě hašení nepálivého a své osobní nic než odporné zhnusení. Měl bych zájem o obdržení další korespondence ohledně této věci; obzvláště od někoho, kdo tam ten večer mohl být. Vzpomínám si na nějaký menší rozruch nalevo od mně – za Steveovou stranou jeviště. V důsledku toho se nahrnulo do publika několik poldů. Možná to byl tento incident, nevím.

Vymazal jsem jméno pisatele ve snaze odosobnit tento vzkaz, a také jsem vymazal jednu osobní úvahu, jelikož chladné suché vyjádření se zdá být nejlepší odpovědí.

------Forwarded Message
From: "info@deep-purple.com"
Date: Sun, 22 Feb 2004 19:20:28 +0000
Subject: Fwd: Galveston Texas Concert

Frĺn: ******@aol.com
Datum: den 22 februari 2004 18.08.20 GMT+00:00
Till: info@deep-purple.com
Ämne: Galveston Texas Concert

Chápu, že se tento email možná nikdy nedostane ke kapele. Chtěl jsem jenom promluvit k někomu o tom, co se stalo včera večer na koncertu.

Moje žena, Nicole, a já jsme byli včera večer na koncertu. Podařilo se nám dostat blízko k hrazení, ve skutečnosti do druhé řady. Já jsem běloch, Nicole je černoška. Během vystoupení se nějaké žena natáhla a strhla mé ženě masopustní masku a nazvala mě „negromilem“. Šerif, jenž byl za hrazením, této ženě nařídil odejít. Ona odešla, ale nakonec se vrátila. Opět začala se svým pokřikováním. Současně mi jeden člověk (vymazáno, ig) řekl, abych se „té černé čubky zbavil“. Toto mě ovšem rozčílilo a vyhledal jsem šerifa. Tentokrát šerif nařídil mé ženě a mně, abychom odešli. Samozřejmě, jakkoli to bylo nespravedlivé, jsme tak učinili.

Toto mě ovšem rozčílilo. Ale, co je důležitější, má žena byla zničená. Rozzlobení, s trapnými pocity, a vzteklí jsem z koncertu odešli.

Samozřejmě, tohle není vina kapely. Byli jsme na Deep Purple několikrát a vždy jsme si vystoupení vychutnali. Doufám, že tento email se nějak dostane ke kapele. Má žena neví, že to píšu. Jakékoli slovo od Iana a kluků by mohlo vytáhnout osten z jedné politováníhodné situace.

Díky, a doufám, že brzy uvidím kapelu v Houstonu (ne Galvestonu)!

Až přestanu plakat, napíšu víc.

Ahoj prozatím,

Ian Gillan

Copyright © Ian Gillan 2004

p.s.: Výtah z Drazí přátelé DF 31 – jak jsem slíbil.

Už jíme GM potraviny; na banánech nejsou žádné informační nálepky, co? Vše, co máme, je nálepka obsahující značku výrobce, a to stojí za podívání se…Chiquita…hmm….zní moc dobře!

Říkají nám, že GM mocnosti chtějí pomoct zemím jako Afrika, ale my již máme světový přebytek potravin a vícenáklady na postřik a jalová semena uvrhnou tyto chudáky do zadlužení, a nakonec budou více závislí na nepříteli. Ano, nastává čas začít používat toto slovo.

Podívejte se na Zimbabwe; díky ostudné lhostejnosti jí bylo umožněno zdegradovat (na rozdíl od jiných, kteří byli zachráněni před samými sebou, nebo osvobozeni) ze svého pyšného přídomku „obilnice Afriky“ na bankrotující a hladovou zemi toto je úrodná půda pro neúrodné sklizně a permanentní zadlužení. Veškerá organická a konvenční produkce zmizí a výběr bude nenávratně pryč (viz co se děje v Kanadě). Avšak, protihodnotou za malý honorář budeme všichni zachráněni…

Je to pravda, přemýšlím? Průzkum čtyři sta 400 GM farem neprokázal žádné zvýšené výnosy, žádnou zvýšenou výživu a žádnou redukci použití postřiku. Je-li tomu tak, musíme dojít k závěru, že zisk (nic proti zisku) v tomto schématu věcí je jediným důvodem pro podporu nebezpečně experimentálního programu, jenž je předvídatelně nezvratný a katastrofický. Tito lidé musí být zastaveni. Budu volit jakéhokoliv politika jakékoliv zabarvení, jenž vybojuje tuto věc.

Stewart Wells, prezident Kanadského národní svazu farmářů, říká, že přísliby vyšších výnosů a nižších nákladů se nenaplnily. Ve skutečnosti ‚…tolik ohlašovaná vědecká revoluce přinesla pouze další výdaje, obavy ohledně kontaminace (ptáci a včely neznají hranice) a, což je nejhorší ze všeho, návrat k používání vysoce toxických chemikálií, jež by neměly mít místo v našem moderním potravinovém zásobování…‘

V Anglii, naše GM revizní grémium bylo napěchováno vědci zaměstnanými biotechnologickými obludami jako jsou Monsanto a Syngenta. Jeden z mála nezávislých, dr. Carlo Leifert, profesor ekologického zemědělství na Newcastle University, považoval za nutné resignovat, když (neuvěřitelně) byl dr. Andrew Cockburn z Monsanta požádán, aby sepsal první koncept zprávy. Není divu…tato zpráva zanechává otevřené dveře pro GM produkci v Anglii.

Stewart Wells, jehož vlast razí cestu frankensteinovským úrodám, říká, že musíme být šílení.

Politický tlak bude narůstat, jak se toto bude stávat problémem a nakonec oficiální interpretace aplikovaná na toto opotřebení a mlžení lidem nadělá v hlavě zmatek, jako obvykle. Hrozby embarg a sankcí ze strany těch s právně jištěným zájmem nakonec nacpou tyto nechutné ingredience do našich jícnů v zájmu ohromných zisků dobře víte koho.

Zpět na:
return to DF index